Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení. Více informací zde.

Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky

Městská knihovna


V 1. polovině 19. století sehrál důležitou roli v zachování českého jazyka prachatický kaplan František Josef Sláma ( 1792-1844), který působil v Prachaticích v letech 1818-1825. F. J. Sláma se v roce 1825 pokusil o zřízení první české čtenářské společnosti. Zápis se zachoval v pamětní knize literárního bratrstva v Prachaticích z let 1569-1949.


Vznik české veřejné knihovny významně souvisí s rozvojem spolkové činnosti na přelomu 18. a 19. století. Spolky se svojí činností zaměřovaly na vzdělávání a posilování národního uvědomování. Počátky vzniku českých spolků v Prachaticích spadají do roku 1882, kdy byl založen první český spolek Česká beseda. Účelem České besedy v Prachaticích bylo: „Vzdělávání účastníkův a poskytování jim ušlechtilé zábavy“

Tento spolek rozhodl o založení knihovny již na svém ustavujícím zasedání dne 21. května 1882. V roce svého vzniku vlastnila Česká beseda pouze některé tituly časopisů, které buď předplácela z členských příspěvků nebo získala darem od svých členů.

Přípravné fáze a úvahy o zpřístupnění knihovny i ostatní veřejnosti zřejmě probíhaly již během roku 1895 a na počátku roku 1896, kdy se ze zápisu řádné schůze dne 7. června 1896 dozvídáme, že byl zvolen nový knihovník Václav Martínek jr., který se spolu s pány Kotkem a Dvořákem má podílet na úpravě „lidové knihovny“.

Prvním knihovníkem České lidové knihovny v Prachaticích byl inspektor Josef Topka. Na ustavující schůzi výboru v roce 1898 podává informaci o tom, že ve skutečnosti jsou knihovny dvě – besední a lidová, obě podporované Národní Jednotou Pošumavskou.K podpoře činnosti knihovny se v pozdějších letech připojila i TJ Sokol.

Rok 1902 byl velmi významný pro TJ Sokol i Českou besedu. Pro spolkový život byl zakoupen a v dalším roce otevřen Národní dům, který se stal i novým sídlem lidové knihovny v místnostech České besedy.

 

Lidová knihovna r.1903

r. 1903 – Česká lidová knihovna byla umístěna do prostor budovy České besedy
ve druhém patře.

V roce 1919 na základě ustanovení vlády republiky Československé, která založila „Spolek československých knihovníků a jejich přátel“, byly zřízeny veřejné knihovny dvě – německá a menšinová česká. Spolkový život knihovníků v první československé republice byl košatý a cíleně se zaměřoval na zlepšení situace knihoven.
Osudy české knihovny velmi úzce souvisí s osudy obyvatel české národnosti. V zápisech z jednání spolku i jednotlivých zpráv v místním tisku lze velmi dobře vysledovat společensko – historické souvislosti. Druhá světová válka znamenala pro knihovnu stejně jako pro všechny ostatní aktivity českých obyvatel ukončení činnosti.
Pro úplnost je nutné se zmínit o souběžné existenci německé veřejné knihovny. Prachatice byly městem s převážně německým obyvatelstvem. I proto bylo založení české veřejné knihovny významnou událostí pro české obyvatelstvo. Ve složce německé knihovny ve Státním okresním archívu v Prachaticích se dochovaly zápisy, které poskytují informace o rozdělení finančních prostředků mezi oběma knihovnami. Existenci německé veřejné knihovny ukončil konec 2. světové války.
Na dobré i špatné zkušenosti spolkového života knihovníků v první republice se pokusila po válce navázat další generace knihovníků. Česká obecní knihovna začala znovu půjčovat až 29. října 1946, kdy se díky finančním darům obyvatelstva podařilo obnovit knihovní fond, z něhož ještě do konce roku 1946 první poválečný knihovník Viktor Stuchel půjčoval dvaasedmdesáti čtenářům.

Budova knihovny v roce 1929

Budova knihovny v roce 1929


V říjnu 1946 tedy začala svoji novodobou historii psát i česká veřejná knihovna. V té době městská, ale již od padesátých let okresní s povinností poskytovat výměnné soubory knih menším obcím. Padesátá léta byla i v Prachatické knihovně poznamenána obdobím budování socialismu. Od šedesátých let se stala hlavním centrem, které zabezpečovalo peníze na nákup knihovních fondů, pomůcek, odměn dobrovolným knihovníkům a výplat odborným pracovníkům ze všech knihoven v prachatickém okrese. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla stejná jako u všech ostatních knihoven. Hlavní náplň tvořily jednotné kulturní a výchovně vzdělávací plány a budování střediskových systémů. Začátek devadesátých let přinesl do knihovny změny v podobě automatizace (knihovní systém LANius) a řadu dalších novinek z oblasti počítačů, databází, reprografické služby a připojení knihovny k mezinárodní síti internet.

Na počátku roku 1990 bylo možno po politických a společenských změnách v listopadu 1989 dosáhnout založení spolku, který začal sdružovat jak knihovnické pracovníky všech typů knihoven, tak pracovníky informačních středisek. Prachatičtí knihovníci se také aktivně zařadili do tohoto Svazu knihovníků a informačních pracovníků - SKIP.

Dnešní Městská knihovna Prachatice buduje a zpřístupňuje univerzální knihovní fond se zřetelem k potřebám všech občanů obce. Poskytuje meziknihovní služby a zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy. Pořádá exkurze, besedy, přednášky, výstavy a jiné kulturní a vzdělávací akce. Shromažďuje, zpracovává, uchovává a poskytuje informace o obci, regionu i regionálních osobnostech. Na základě písemné smlouvy s krajskou knihovnou se sídlem v Českých Budějovicích vykonává regionální funkci v rámci toho metodicky pomáhá obecním knihovnám v regionu Prachatice. Poskytuje výměnné fondy literatury, pomáhá při aktualizacích a revizích fondu a koordinuje postupnou automatizaci knihoven.